PROČ? PROTOŽE… CESTA K SOBĚ V ČASE BILANCOVÁNÍ


💫V adventním čase bilancování přináším osobní příběh o transformaci, hledání vlastní cesty a sebepřijetí po padesátce. Jak se z „ovcí ve stádu“ může stát „OVCEOsobnost V Celistvém Empowermentu“ a jak najít odvahu být sám/a sebou.

Sedím v autobusu a čučím z okna ven. Jo, čučím. Jsem nevyspalá, unavená, ale přesto plná nových očekávání. Mám toho už hodně za sebou, a přece se ve mně znovu probouzí ta síla, chuť a energie začít znovu.

Chtít víc vědět, poznávat, být prospěšná. A ke všemu z toho mít radost a být nakonec šťastná a naplněná. Ale nejde to samo… proč?

Omlouvám se lidem – těm „ovčákům“, kteří čtou mé řádky. Snažím se vcítit do člověka, který chce za každou cenu dostat z přidělených lidí (svých „ovcí“) co nejvíce k nejvyššímu prospěchu. Vize, cíle, plány, prodeje, zákazníci… čísla, peníze, úspěch a prosperita…

A omlouvám se i lidem na druhém břehu, ze kterých jsem čerpala inspiraci a se kterými teď navazuji první kontakty, vztahy a spolupráci. Kolegům – dalším „ovcím“. Ano, stala se ze mě zas ovce ve stádu.

Ale ne ta ovce. Stává se ze mě „OVCEOsobnost V Celistvém Empowermentu“.

Jsou to skoro dva roky, co jsem z jednoho stáda byla vyloučená. Aneb jsem se nechala vyloučit. Proč? To je otázka…

Z mého pohledu proto, že jsem se ve stádu po změně ovčáka už necítila dobře a byla jsem vytlačena. Nebyla jsem dost asertivní, výkonná, pohodová, kamarádská, podbízivá… prostě jsem to neuměla.

A pak to přišlo. Ne samo a ne intuitivně – mé tělo mě donutilo. Má mysl mi zavelila. Zastavit se… odpočinout si, myslet na sebe, uzdravit své tělo a mysl, vnímat sebe, vnímat nejbližší, vnímat přírodu.

Když se dnes, v čase adventu a bilancování, ohlížím zpět, vidím v tom dar.

Dar zastavení.

Dar sebepoznání.

Dar růstu.

Jako ta břízka, jejíž semínko vítr odfoukl na nehostinnou skálu. Zdánlivě nemožné místo k růstu. A přece… břízka si vzala to, co potřebovala k životu. Zapustila kořeny tam, kde to nikdo nečekal, a vytrvale rostla vzhůru.

Ne, nechci a nebudu ovce. Ale rostu v OVCE. V osobnost, která našla sílu být sama sebou, i když okolí možná očekávalo něco jiného.

Konec roku je časem odpuštění a uvolnění. Odpouštím i sobě, že jsem nebyla tou „správnou ovcí“. A uvolňuji prostor pro to, čím se mohu stát.

S přáním poklidného prosince plného vnitřní moudrosti
Iva 💫z PadesátkyPlus

Mým posláním je pomáhat lidem objevit správnou cestu životem, že naplněný život v každém věku má smysl - v souladu se svým sebepřijetím, v souladu s přírodou. Více informací o mně zjistíte tady>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *