Vzpomínky s láskou i pokorou a jak slavit Hromnice dnes🕯️

Byl mrazivý, druhý únorový večer, když jsem se jako malá holka schoulila do babiččina měkkého svetru. Plameny v kamnech hrály tichou melodii světla a tepla. Venku se zvedal vítr, byla ještě zima, ale ve vzduchu už bylo cítit něco zvláštního. Jako by příroda sotva znatelně zašeptala: „Je čas se probudit.“

„Babí, já se bojím“

„Na Hromnice o hodinu více,“ začala babička. Vzala do ruky svíčku, postavila ji na stůl a zapálila. Plamen se zatřepotal, jako by tančil na melodii jejích moudrých slov.
„Víš, co je to za svíčku?“ zeptala se mě s úsměvem. Zavrtěla jsem hlavou.
„Tohle je hromnička,“ řekla s důležitostí. „Dříve ji lidé zapalovali, aby ochránili domovy před bleskem, bouří a ohněm. Ale tahle svíčka je víc než jen ochrana. Je to symbol. Připomíná nám, že i v těch největších bouřích je světlo, které nás vede k objevení správné cesty životem“.
 

„Babi, vyprávěj mi nějaký příběh o Hromničkách,“ poprosila jsem ji dychtivě s dětskou zvědavostí. Babiččina slova mě vždycky pohladila, jako by každá věta byla klíčem k tajemství života.

Netušila jsem, že mě čeká příběh, který si budu pamatovat celý život.

A babička začala…

Příběh o kováři Janovi

„Kdysi dávno, v jedné malé vesnici obklopené hustými lesy, žil starý kovář jménem Jan. Jan byl známý svou moudrostí a zručností, ale také svým strachem z bouří. Vždy, když se na obzoru objevily temné mraky a první blesk rozčísl oblohu, zavíral se ve své dílně. Modlil se, aby oheň nepohltil jeho domov.

Jednoho dne přišla k Janovi stará žena, známá bylinkářka. Přinesla mu malou svíčku a řekla: „Jene, tahle svíčka tě ochrání. Ale pamatuj si, její plamen musíš rozsvítit nejen ve své dílně na okně, ale také ve svém srdci. Bouře přicházejí nejen zvenčí, ale i zevnitř.“

Jan nechápal, co tím myslí, ale svíčku si vzal a při první bouři ji zapálil. Svíčka zářila klidným světlem a Jan se cítil poprvé po dlouhé době v bezpečí. Postupně si uvědomil, že bouře, které ho nejvíc děsily, nebyly venku. Byly to bouře, které se odehrávaly uvnitř něj – jeho strach, nejistoty a obavy.

Od té doby Jan každý rok na Hromnice zapaloval svou svíčku. Nejen jako ochranu před bleskem, ale jako připomínku, že světlo uvnitř něj je nejsilnější ochranou proti jakékoli bouři.“

Příběh skončil

Babička domluvila a položila svou Hromničku na parapet. „Každý máme svoje bouře, děvče,“ řekla a pohladila mě po vlasech. „Ale tahle svíčka nám připomíná, že žádná bouře netrvá věčně. A že světlo, které si v sobě nosíme, nám pomůže přečkat i ty nejtemnější časy.“

Co říkají pranostiky

Hromnice byly dnem, kdy se předpovídalo počasí

• Na Hromnice o hodinu více.
• Na Hromnice skřivánek musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. (Dříve podle tzv. juliánského kalendáře tehdejší 2. únor odpovídal dnešnímu 11. únoru. To byl skřivan skutečně spojován s datem Hromnic, kdy se vracel z teplých krajin a takzvaně „přinášel jaro“. S přechodem na dnešní gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana ještě nepříznivý termín).
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
• Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazů moc.

A jak oslavit Hromnice – zvyky a tradice

Hromničky

Nejznámějším zvykem na Hromnice je křesťanské svěcení svící, takzvaných hromniček, které se pak dávají do oken, aby spolu s modlitbou ochránily domácnost během bouře, proti nemocím a neštěstí. Někde se věřilo, že hromnička má sílu uzdravovat.

Jedná se o vysoké úzké svíčky, které si můžete snadno vyrobit i sami.

Výroba hromniček: stačí k tomu knot, vosk a vyšší sklenice, která odolá horké lázni. Ve sklenici poté rozpustíte vosk, do kterého opakovaně namáčíte knot a necháváte zaschnout, dokud nezískáte požadovanou tloušťku.

Ve Francii pečou palačinky

Tento den připravují ve Francii téměř v každé rodině tenoučké sladké palačinky, crepes. Ty symbolizují svým tvarem a zlatavou barvou slunce a jsou s nimi spojeny různé tradice – říká se, že ten, komu se podaří obrátit palačinku jednou rukou, zatímco ve druhé drží minci, má po celý rok zaručeno bohatství a štěstí.

Další zvyky na Hromnice

Druhý únorový den ukončoval vánoční období a byl posledním, kdy se zpívaly koledy.

Slovanské Hromnice původně souvisely s Perunem, bohem hromu a blesku, který se právě 2. února probouzel ze zimního spánku a svůj návrat ohlašoval stylově za doprovodu rachotu hromů a blesků. Bouchalo se židlemi, mlátilo hrnci, práskalo dveřmi. Podle lidového zvyku, připadajícího na Hromnice, rámusení povoleno! Vším možným lomozem pomohli Perunovi zahnat zimu a temnotu.

První jarní hřmění zahánělo zlou zimu a síly temnoty a současně otevíralo přírodu k novému životu. Hromnice tak byly pro naše předky prvním svátkem jara.

Lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice, jejichž oheň měl mít očistný charakter, a sice zahánět zlé duchy.

Dalším zvykem na Hromnice bylo za jakéhokoliv počasí vyorat na poli první brázdu, aby země věděla, že se má chystat na jarní setí a sázení.

Světily se také studánky a další vodní zdroje, aby bylo po celý rok dost vody pro lidi, dobytek i pole.

Na našem území se s nimi pojily některé zákazy. Na Hromnice se očekávalo, že se lidé budou chovat bohabojně a důstojně. Nesmělo se tancovat, protože tanečník by zemřel v temnotě. Bylo zakázáno nadávat, klít, hrubě mluvit a pomlouvat druhé lidi.

V tento den se také nesmělo šít. Věřilo se, že špička jehly by mohla přivolat blesk.

Co dělat na Hromnice dnes?

👉 Na Hromnice definitivně končí Vánoce. Je to poslední den, kdy odstrojit vánoční stromek, uklidit betlém a poslední zbytky vánočních dekorací – pokud jste to už neudělali.

👉 Na pořádné jarní velikonoční gruntování sice ještě není čas. Ale zbavte se všech nepotřebných věcí. Je už čas začít myslet na jaro.

👉 Jak dnes pomoci Perunovi hromovat? Klidně zatněte sekeru do země nebo vyrazte do lesa bouchat kladivem do skály či dubů a aby vám dal Perun sílu, zvedejte různé těžké předměty. Jako poctu Perunovi si ale taky můžete jen pustit hlasitě oblíbenou hudbu a zabouchat si třeba smetákem nebo vařečkou do rytmu (jen pozor na dobré sousedské vztahy…)

👉 Nezapomeňte zapálit oheň v krbu, pokud ho máte. Nebo zapalte několik velkých svíček a dejte do okna nebo na stůl. A pokud vás něco zlého trápí, napište to na malý papírek, zaviňte a hoďte do ohně.

👉 Na Hromnice asi většina z vás pole orat nebude. Ale můžete pracovat na plánu výsevu na záhonky, balkon nebo jen parapet.

Pár hezkých slov na závěr

Hromnice nejsou jen starý svátek o svíčkách a bouřích.

Jsou připomínkou, že i my máme svou Hromničku. Světlo, které nás chrání, uklidňuje a vede, když se cítíme ztraceni. 🌟

A tak letos na Hromnice zapalte svou svíčku. Na stole nebo ve svém srdci. Připomeňte si, že i v největších bouřích je ve vás síla a klid, které vás mohou vést.

A nezapomeňte – každá bouře jednou odezní a na obzoru se objeví nový den. 🌤️

„Ať už je vám padesát nebo osmdesát, nikdy není pozdě rozsvítit se.“ 🌳🍎✨