🎉Narozeniny, co voněly kouřem, gulášem a smíchem 🎉

Jednou nohou v kůlně, druhou v kuchyni – tak se slaví, když máte doma chlapa, co radši štípe dřevo než dort.🎉

O víkendu jsme slavili manželovy 57. narozeniny. Tedy… slavili je možná trochu silné slovo. Můj muž totiž o žádné oslavy nestál. Prý má raději, když si může v klidu nasekat dříví, uklidit po zednících a srovnat kůlnu. (Romantika každým coulem.)

Jenže já, jakožto žena odhodlaná šířit radost, jsem rozhodla jinak. Zavolala jsem děti, svolala rodiny a prohlásila: „Uděláme mu překvapení a radost!“ (O tom překvapení se ještě vedou spory…). Plán byl jasný.

A tak jsme začali: nakupovali jsme, jak kdybychom čekali delegaci z Bruselu, objednala jsem dort (dala jsem druhou šanci místní cukrárně, která napoprvé selhala – ano, odpouštím snadno), a manžel – světe, div se – se s chutí pustil do kotlíkového guláše. Premiéra! Dva kila masa na ohni, čtyři hodiny dušení, a nakonec tak silný vývar, že by postavil i mrtvého.

Jak děti přicházely, muž poslušně na můj pokyn guláš přihříval. A přihříval. A přihříval. Až skoro zbyla jen esence guláše. Zato znamenitá!

Já si mezitím hrála na paní domácí uvnitř. Chystala jsem jednohubky, pekla, aranžovala a mistrně se snažila neplést muži do teritoria. Zjistili jsme totiž, že je lepší, když si to doma rozdělíme jako státy vlivové sféry: on venku, já vevnitř. (Občas narazíme na Berlínskou zeď v předsíni, ale jinak to funguje.)

Sešli se během víkendu postupně všichni – čtyři dospělé děti s partnery, šest vnoučat v pubertě (pět vnuček, jeden vnuk, ten největší – nejen výškou, ale i hlasitostí).

Venku vládli Ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác. Rozhodli se, že si letos trůn ještě trochu podrží. A tak jsme seděli u krbu, jedli, pili, smáli se… a občas jsme si naivně mysleli, že nás děti opravdu poslouchají. (Neposlouchaly. Mobil je zajímavější.)

V sobotu po obědě jsem nedočkavě nachystala narozeninový dort. Tolik svíček by se na dort nevešlo. Vyřešila jsem to svíčkami s číslicí 5 a 7 (děti navrhovaly otočit na 7 a 5 – ha ha…) a oslavenec poslušně rozkrojil.

Mezitím přenášel kotlík s gulášem, aby mu nenapršelo dovnitř. Já ho pak – kotlík, ne muže – přesouvala v kuchyni a snažila se neumazat. No, jak to dopadlo, už asi tušíte. Mourem upatlané ruce. A protože si sahám na obličej častěji než puberťák na mobil, během chvíle jsem připomínala ušmudlanou Popelku po brigádě v uhelném skladu.

Děti se smály, muž se tvářil povzneseně, a kocour Jonáš utekl do ložnice, protože to už bylo i na něj moc.
Tam ho ovšem později vypátraly vnučky a začaly se honit kolem postelí. Jonáš se od té doby drží v bezpečné výšce na skřínce a dívá se na nás jako na hloupé seriálové postavičky.

V neděli se počasí umoudřilo, tak jsme s druhou várkou návštěvy vyrazili po vydatném občerstvení a rozkrojení dalšího dortu na místní vyhlídku s věžičkou. Já se těšila, jak z dálky opět přepočítám tři věžičky našeho návrší, které mě vždy vítaly při návratu do vesnice. Stojíme tam, rozhlížím se, a říkám: „Dvě. Jen dvě. Kde je třetí věžička?!“
Děti se smály, až se za břicha popadaly. No co, nemůžu mít přehled o všem – jednu věžičku jsem prostě měla za zády. Inu, věk je věk… Ale smysl pro humor mě drží nad vodou.

Jo a na guláš jsem v neděli zapomněla, protože už byl v lednici.🫢

A co naše vnoučata? Ta asi byla ráda, že jedou domů – mobil, kamarádi a TikTok jsou teď jejich svět. Ale to nevadí. Vzpomínky jsme jim dali.

A jak říkala moje babička – „až budete starý, budete rádi, že jste byli mladý“.

🌀 Co z toho všeho vyplývá?

• Buď vždy připravená a podívej se pravdě do očí.👀
• Když chce muž sekat dříví a ty uspořádáš oslavu, slavíme stejně – ať má radost.🥳
• Když se umažete od mouru, udělejte z toho zábavu.🥸
• A když vám chybí věžička… možná stojíte přímo pod ní. 😄
• Život je taková kotlíková směs – někdy se vyvaří, ale pořád chutná skvěle. ❤️
• Někdy jsou nejhezčí oslavy právě ty, co měly být původně pracovní sobotou v montérkách.👩‍🔧

Ale hlavně – dělej věci srdcem. I kdyby sis u toho umazala obličej a ztratila přehled o krajině, láska a smích si vždycky najdou cestu domů. 💛

Udělejte první krok k životní změně a nechte se inspirovat jednoduchými kroky, které Vás dovedou k naplněnému životu, který si  zasloužíte žít.📩

Padesátka není dno 8 kroků k vrcholu – stáhněte si e-book zdarma 📖s mini deníkem s inspirativními otázkami na 14 dní jako BONUS 

Poznejte jako já, že každý věk v sobě skrývá možnost začít znovu.