Zralý věk mi přinesl nový pohled na život. Neplánovala jsem to, přišlo to samo. Slovo MUSÍM se mi změnilo na CHCI. Neříkám, že dříve bylo všechno špatně. Ale znáte to…
Musíme občas dostat přes prsty, abychom si vážili toho, co máme…
Je ráno. Jako každý den? Ne, dnes je to jiné. Stojím před zrcadlem a najednou si uvědomím, jak roky přibývají. Možná mám malinko vrásek, pigmentových skvrn a tělo občas protestuje. V hlavě mi běží myšlenky typu: „Co bude dál? Zvládnu to? “
Pak si uvědomím, že stárnutí je přirozenou součástí života a můžu ho prožít v radosti a s nadhledem. A vlastně už prožívám.
Stačí změnit úhel pohledu. Přestat počítat svíčky na dortu – protože kdyby na každé další narozeniny byly všechny svíčky na dortu, brzy bychom museli volat hasiče! 😄
Je podvečer. Sedíme s mužem na zahradě a zapadající slunce nás hladí po tváři. V rukou držím skleničku mého oblíbeného vína…
Jsem o něco starší než včera, ale cítím se lehká, svobodná.
Vrátili jsme se z návštěvy mé maminky, které je 82 let. Uvědomila jsem si najednou, že věk není jen o vráskách a bolavých zádech. Myslím si, že je hlavně o tom, jak se na něj díváme.
Mamka je klidnější, moudřejší a bere život s nadhledem. Chodí na procházky, čte, luští křížovky a dívá se na kovbojky. Nedávno se rozčílila, že místo oblíbené detektivky v televizi dali projev. Ač introvert, v pondělí a ve čtvrtek nemá čas, má sraz s důchodci, ve středu chodí cvičit na židli.
Mám z ní teď radost, protože život se s ní nemazlil…
Mám z ní teď radost, že bere život takový jaký je. Negativní věci odsunuje a přitom má jasný názor na politiku a lidi kolem. I když ne vždy se nám to může líbit.
Mám jí moc ráda. Protože je taková, jaká je…
Všimla jsem si, jak je krásná – vnitřně krásná. V zralém věku totiž krása není otázkou vrásek, ale jiskry, která září zevnitř. A ta se nevytrácí – naopak, může s námi růst, pokud ji necháme…
Je o 20 let starší než já. A já? Taky už vidím věci jinak než kdysi. Vnímám skrze ní, že nemusím být dokonalá a že se můžu radovat i z maličkostí…
Najednou se na okamžik vracím do dětství a vidím babičku. Moji milovanou babičku, která už není mezi námi, ale je hluboko v mém srdci. Vidím ty moudré, modré oči. Slyším její slova, cítím její dotek, vybavuji si vůně…
Přivírám oči a slyším bublající potok a vítr, který se prohání v korunách hustých stromů okolo domku u babičky. Otevřené okno dokořán při spaní, nepropustná tma, teplé duchny a babiččina ruka co mě držela, když jsem ve staré manželské posteli usínala vedle ní. Vybavuji si i žluté, flanelové pyžamo, které jsem měla u ní uložené ve staré skříni a bačkory s balonky a hrníček s medvídkem- ten byl jen můj. Žlutý nočník pod postelí – co kdyby, záchod byl daleko.
Hřeje mě ta vzpomínka. Je to moje bohatství, které mi nikdo nemůže vzít, pokud mi bude paměť sloužit.
Mé tři děti. Nezapomenutelné chvíle štěstí, když se narodily.
Cítím jejich vůně když byly ještě miminka – vybavuji si to, jako by to bylo včera. Každého zvlášť.
Vidím je před sebou jak vyrůstaly. Nemotorně se učily chodit, mluvit, podřizovat se dospělým a poznávat svět. Naivní dětská hravost a veselí, úrazy i nemoci, hádky i křivdy, to vše se svým jedinečným poznáváním a s koktejly emocí vplulo do těžkých let dospívání.
Dospěly. Vydaly se na cestu života se svoji zodpovědností, se svými zkušenostní, bolístky i radostí.
Jsem na ně pyšná. Taky to neměly jednoduché a věřím, že to, co v životě špatného zažily je jenom posilní a to dobré si odnesou ve vzpomínkách. Jako si nesu svoje vzpomínky z dětství já.
Pupeční šňůra byla sice přestřižená, ale ve skutečnosti pořád imaginárně je a bude. Nejde ji oddělit – to opravdu NIKDY nebude, dokud tady budu.
Teď mé děti mají své rodiny a vychovávají svoje děti, moje milovaná vnoučata. Naučily je chodit, mluvit, podřizovat se dospělým a poznávat svět. Naivní dětská hravost a veselí, úrazy i nemoci, hádky i křivdy, to vše se svým jedinečným poznáváním a s koktejly emocí vplouvají do těžkých let dospívání. Pomalu dospívají… než se vydají na cestu života se svoji zodpovědností, se svými zkušenostní, bolístky i radostí.
To je život…a tak to půjde dál. Rodina se rozrůstá a kořeny se zapouštějí dál do země.
Někdo odejde, jiný přijde…
A tak mě napadlo – není právě tohle klíč k vědomému a spokojenému stárnutí? Přijmout se, přestat bojovat s časem a místo toho se soustředit na to, co nám roky dávají?
Jako moje máma…
V zralém věku totiž krása není otázkou vrásek, ale jiskry, která září zevnitř. A ta se nevytrácí – naopak, může s námi růst, pokud ji necháme…
Nejvíc nám totiž sluší sebepřijetí. Přestat bojovat s tím, co nemůžeme změnit, a raději rozvíjet to, co máme uvnitř.
Moudrost, nadhled, radost ze života. To je ta pravá esence moudrosti, která nám sluší víc než jakákoliv drahá kosmetika.
Asi každý z Vás si prošel během života něčím, co ho zasáhlo, ovlivnilo. Něco, co je ve Vás a nechce to proti Vaší vůli ven.
Život plyne dál a dál. Myšlenky zůstávají, ale jejich síla se nějak přetransformovala. I když věkem vnímáme svět kolem nás pořád „po našem“, my se fyzicky měníme.
Pohled do zrcadla ukazuje postupem času jinou tvář.
Zdraví občas zazlobí. Síly ubývají, začínáme se dívat okolo s nadhledem a ne vše je pro nás podstatné. Někdo zůstává ve své bublině, jiný z nás se otvírá světu. Každý jsme jedinečný a jedinečně vnímáme svět okolo nás.
Co máme však všichni společné a to je náš ČAS. Náš čas, který není nekonečný a ne stejně dlouhý…
Krása není otázkou mládí, ale životní cesty.
Pamatujete si, jak jsme jako mladé řešily každou drobnou vrásku? Jak jsme stály před zrcadlem a hledaly nedokonalosti?
A dnes? Dnes už vím, že krása není dokonalá pleť bez vrásek. Krása je výraz očí, co prozrazuje moudrost. Krása je úsměv, co říká „život je krásný“. A nadhled, který k nám přichází, když přijmeme sebe takové, jaké jsme.
Máme za sebou kus cesty, která nás naučila, co je opravdu důležité. Už víme, že se svět nezboří kvůli maličkostem, že většina problémů má řešení a že některé věci prostě pustíme, protože nám za to nestojí. Třeba takový boj s gravitací , lidi vysavači i hádky co za nic nestojí. Ale naštěstí máme sebevědomí, které jde jen nahoru!
Už se netrápíme tím, co si o nás myslí ostatní. Víme, že nemůžeme vyhovět všem, a je to naprosto v pořádku. Místo toho se soustředíme na to, co nás těší a co dává našemu životu smysl. Třeba místo vaření jít do restaurace na oblíbené jídlo a potom si dát pořádný dort se šlehačkou – bez výčitek.
Umíme si vážit opravdových přátel, kteří s námi zůstali, a nepotřebujeme udržovat vztahy, které nám nic nepřinášejí. Umíme naslouchat, být oporou a zároveň se nebojíme říct „ne“. A co je nejlepší? Konečně máme dostatek argumentů na to, abychom umlčeli mladší generaci, když se nás snaží poučovat!
Děti jsou dospělé, kariéra je často stabilní nebo už se nemusíme hnát za dalším pracovním postupem. Můžeme si dovolit čas na koníčky, relaxaci, cestování nebo klidné večery s knihou. A když nás někdo pozve na oslavu, nemusíme předstírat, že jsme nemocní – prostě jen s úsměvem řekneme: „Díky, ale raději zůstanu doma v teplých ponožkách s čajem a dobrým filmem.“
Už nemusíme nikomu nic dokazovat. Učíme se mít rádi takoví, jací jsme, se všemi našimi nedokonalostmi, protože právě ty nás dělají jedinečnými. Navíc – kdo jiný než my ví, že nejdůležitější je smysl pro humor a pohoda? A když nám někdo řekne, že vypadáme na svůj věk skvěle, víme, potěší to. Protože my jsme prostě skvělí!
TOTO JE DŮLEŽITÉ: Není nic co MUSÍTE, ale co CHCETE – a to je rozdíl!
Následující body jsou JEN rady, zvažte sami, co s Vámi rezonuje. Každý jsme jiný a jedinečný a na každého platí něco jiného.
Ale co určitě vím, že platí na všechny je: Nepodvádějte sami sebe a nelžete sami sobě.
Pokud víte, že nejste schopni cvičit 30 minut denně nebo žít zdravěji, nedávejte si takový cíl. Racionálně zvažte, čeho jste schopni. Může to být lehké cvičení 10 minut denně? Může to být procházka půl hodiny v každém počasí, studená sprcha ráno, kurz na který se přihlásím…
Revidujte své možnosti, nemějte velké oči a pak dodržte slib, který si dáte. Není nic horšího než smutek a flustrace z toho, že jsem si nesplnila SVŮJ slib.
Čím dříve začneme o sebe pečovat, tím lépe budeme zvládat přibývající roky.
Co můžeme dělat? Hlavně nepodvádět sami sebe.
Lidé nad 50 let mají nárok na preventivní prohlídky každé dva roky. Patří sem kontrola krevního tlaku, cholesterolu, cukru v krvi a dalších ukazatelů zdraví. Neberme to jako otravu, ale jako výhodu – někdo se o nás stará a kontroluje, že všechno funguje, jak má.
Ženy mají nárok na mamografii (od 45 let každé dva roky), muži na kontrolu prostaty. Dále je důležitá kolonoskopie (od 50 let každých 10 let). Ano, nejsou to nejpříjemnější vyšetření, ale vzpomeňme si, co všechno jsme v životě zvládli – tohle je hračka!
Každodenní procházky, plavání, jóga nebo cvičení s vlastní vahou udrží tělo v kondici. Strava bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály posílí imunitu. A nebojme se – občasná čokoláda je přece taky „terapeutická“!
Stres je tichý zabiják. Najděme si aktivity, které nám dělají radost, a naučme se říkat „ne“ tomu, co nám škodí. A pokud máme pocit, že nás něco tíží, vyběhněme ven, obejměme strom a zhluboka se nadechněme. Příroda léčí – a má nás ráda takové, jací jsme.
Nenechte jiskru zhasnout! Krása zralého věku je v tom, že už nemusíme nikomu nic dokazovat. Můžeme si dovolit být samy sebou – opravdu. Je fajn se nad tím zamyslet.
Zdravý životní styl není o dietách a odříkání, ale o radosti z pohybu, dobrého jídla a laskavosti k sobě. Tančete, i když se nikdo nedívá, dopřejte si kvalitní spánek a občas si dejte tu čokoládu – protože život je o rovnováze, ne o zákazech. Pečujte o své tělo, hýčkejte ho, ale nezapomínejte ani na duši. Klid a pohoda uvnitř se totiž vždy promítnou i navenek.
Smích je elixír mládí! Kdy jste se naposledy smála tak, až vám tekly slzy? Životní cesta je plná překvapení, ale s humorem se dá zvládnout ledacos. A smích je skvělý lifting zdarma! Navíc, když se smějeme, uvolňují se endorfiny, které nám přinášejí pocit štěstí. Tak proč si ho nedopřát častěji?
Možná je to čas strávený v přírodě, možná kniha, která vás pohladí po duši. A možná jen tichý moment s šálkem čaje. Dělejte víc toho, co vám dává radost ze života. Nezapomínejte se obklopovat lidmi, kteří vás podporují a přinášejí do vašeho života pozitivní energii. Odložte to, co vás vyčerpává, a dovolte si žít s lehkostí.
Moudrost přírody nás učí, že život se neustále proměňuje. A to je dobře. Zralý věk je skvělý čas na nové začátky. Proč si nevyzkoušet něco, co jste vždy chtěla? Malování, cestování, nový účes? Nebo třeba jen říct „ne“ věcem, které vám už neslouží. Není pozdě na žádné sny ani touhy. Stačí se rozhodnout a udělat první krok.
Sebepřijetí je základ všeho. Přestaňte se hodnotit podle očekávání druhých. Vy jste jedinečná a zasloužíte si lásku – především tu svou vlastní. Každý den si řekněte něco hezkého. Pohlaďte se po duši i po těle. Jste krásná právě taková, jaká jste.
Osamělost je strašák, ale jen pokud jí to dovolíme.
Jak si udržet společenský život?
Být v kontaktu s lidmi, chodit na kávu, do kina, na procházky, prostě co Vám vyhovuje. A když se Vám nikam nechce nebo nemáte čas, zavolejte! A když někdo nezavolá Vám nečekejte – ozvěte se první. Třeba i ten, na koho myslíte čeká, až se ozvete.
Kurzy, knihovny, zahrádkářské spolky, turistické oddíly nebo dobrovolnictví přinášejí nová setkání. A kdo ví, možná tam potkáme novou spřízněnou duši.
Díky technologiím můžeme být v kontaktu s rodinou a přáteli i na dálku. A když se naučíme ovládat chytrý telefon, budeme za hvězdy i před mladší generací!
V zralém věku se často ocitáme mezi dvěma generacemi – pomáháme stárnoucím rodičům a zároveň podporujeme své děti a vnoučata. Může to být náročné, proto je důležité.
Nemusíme být k dispozici 24 hodin a 7 dní v týdnu. Je v pořádku říct si o pomoc nebo si vyhradit čas jen pro sebe.
Pokud pečujeme o rodiče, zapojme i sourozence nebo sociální služby. Sdílená péče je méně vyčerpávající.
Mít svůj čas na přátele, koníčky a radosti je klíčové pro duševní pohodu.
Strach o finanční zabezpečení je jednou z hlavních obav lidí v zralém věku.
Co s tím?
Mnoho lidí začne podnikat, věnuje se koníčkům nebo najde novou práci odpovídající jejich tempu. I když máme zaměstnání, nemusíme se cítit finančně jistí. Nevíme, jak dlouho nám práce vydrží, zda zvládneme rostoucí výdaje, a často se cítíme vyčerpaní. Co s tím?
📌 Rozšiřte své možnosti příjmu
Pokud máte možnost, zkuste si přivydělat – například využitím svých zkušeností v poradenství, freelancingu (profesionál pracující na volné noze, podniká na sebe, například jako OSVČ nebo má vlastní firmu. Je sice sám sobě šéfem, ale kromě svých klientů úzce spolupracuje i s firmami) nebo drobném podnikání. Přemýšlejte o práci na částečný úvazek, kterou můžete dělat i v případě, že byste přišli o hlavní zaměstnání. Máte nějaké dovednosti, které byste mohli předávat dál? Online kurzy, doučování nebo rukodělné práce mohou být skvělým přivýdělkem.
📌 Plánujte do budoucna
Zkontrolujte si svůj důchodový výměr – kolik můžete očekávat a co je potřeba doplnit. Začněte odkládat pravidelně menší částky na spoření nebo investice. Každá stokoruna se počítá. Pokud máte dluhy, sestavte si plán jejich splácení, aby vás netížily v pozdějším věku.
📌 Opět – pečujte o své zdraví – práce a zdraví spolu úzce souvisí
Zdravotní problémy mohou být nejen fyzicky, ale i finančně náročné. Dbejte na prevenci a zdravý životní styl. Pokud je Vaše práce stresující a vyčerpávající, hledejte způsoby, jak ji lépe zvládat nebo si najít jinou, která vás méně zatěžuje.
📌 Udržujte si kvalifikaci.
Kurzy, nové dovednosti, znalost IT nám pomohou držet krok.
Mnoho lidí se v důchodu obává, že peníze nebudou stačit. Co s tím?
📌 Přehodnoťte své výdaje
Udělejte si přehled, za co utrácíte. Jsou nějaké výdaje, které můžete snížit? Zvažte, zda můžete využít slevy pro seniory – ať už na dopravu, služby nebo energie.
Místo nových nákupů se podívejte, co můžete opravit nebo pořídit z druhé ruky.
📌 Najděte si smysluplný přivýdělek
Máte koníček, který by mohl přinést drobný příjem? Výroba dekorací, zahradničení, rukodělné práce nebo pečení mohou být nejen finančním přínosem, ale i radostí.
Pokud máte energii a chuť, můžete pomáhat například jako hlídání dětí, výpomoc v rodinách nebo doučování.
Některé firmy nabízejí seniorům práci na zkrácený úvazek nebo brigády – třeba v administrativě, recepci nebo jako zákaznická podpora.
📌 Nebojte se změn
Pokud je vaše bydlení příliš nákladné, zvažte možnosti menšího nebo dostupnějšího bydlení. Sdílení nákladů s rodinou nebo spolubydlením může být řešením, které vám umožní užít si důchod bez stresu.
Pokud máte zahradu, může vám pomoci s částečnou soběstačností . Pěstování vlastních bylinek, ovoce a zeleniny sníží výdaje za potraviny.
Finanční jistota není jen o penězích na účtu, ale i o pocitu kontroly nad svou situací. Ať už jste stále v pracovním procesu, nebo si užíváte důchod, vždy existují kroky, které můžete podniknout, abyste se cítili lépe.
Důležité je nepropadat panice, neporovnávat se s ostatními a soustředit se na to, co můžete ovlivnit. Každá malá změna k lepšímu přináší větší klid a pohodu.
Krása zralého věku je v tom, že už nemusíme nikomu nic dokazovat.
Můžeme si dovolit být samy sebou. A víte co? Je to nesmírně osvobozující.
Všude vidíme vyhlazené tváře a „věčné mládí“.
Skutečná krása není v tom, jak vypadáme, ale v tom, jak se cítíme. Autentická radost, vnitřní klid a životní moudrost jsou daleko přitažlivější než dokonalá pleť.
Světem hýbe digitalizace, a někdy máme pocit, že nám ujíždí vlak.
Nové technologie nemusí být nepřítel! Zkuste vzít mobil nebo tablet a poradit se s dětmi, kamarády nebo zkoušejte sami. Vše je děláno pro lidi a tím, že se budeme bát můžeme se ochuzovat o nové příležitosti. Existují i kurzy, školení, jen chtít a pak hledat.
Třeba si osvojit chytrý telefon, vyzkoušet videohovory s vnoučaty nebo se naučit základní práci s počítačem. Důležité je nebát se a nenechat se odradit.
Stárnutí nemusí být strašák. Naopak! Přináší nám svobodu, nadhled, zkušenosti a možnost žít podle sebe. Každý věk má své kouzlo – stačí se na něj dívat jako na dar, ne jako na omezení.
V zralém věku totiž krása není otázkou vrásek, ale jiskry, která září zevnitř. A ta se nevytrácí – naopak, může s námi růst, pokud ji necháme…
Žijte tak, aby Vám srdce tančilo radostí. A věřte, že ta jiskra, kterou nosíte uvnitř, je silnější než jakékoli roky ve Vašem kalendáři.
Protože život je krásný – v každém věku. 😊
Držím Vám palce. ♥️